správka
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [spraːfka]
dělení
[editovat]- správ-ka
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | správka | správky |
| genitiv | správky | správek |
| dativ | správce | správkám |
| akuzativ | správku | správky |
| vokativ | správko | správky |
| lokál | správce | správkách |
| instrumentál | správkou | správkami |
význam
[editovat]- spravování, opravování (rozbité věci)
- „Otče, co to děláš?!“ vykřikla jeho vlastní dcerka. „Já nosím už měsíc roztrhané boty, a ty mi nechceš dát ani na správku.“[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 213.