správka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [spraːfka]

dělení[editovat]

  • správ-ka

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ správka správky
genitiv správky správek
dativ správce správkám
akuzativ správku správky
vokativ správko správky
lokál správce správkách
instrumentál správkou správkami

význam[editovat]

  1. spravování, opravování (rozbité věci)
    • „Otče, co to děláš?!“ vykřikla jeho vlastní dcerka. „Já nosím už měsíc roztrhané boty, a ty mi nechceš dát ani na správku.“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 213.