sprostný

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sprɔstnɪː]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ sprostný sprostný sprostná sprostné sprostní sprostné sprostné sprostná
genitiv sprostného sprostného sprostné sprostného sprostných sprostných sprostných sprostných
dativ sprostnému sprostnému sprostné sprostnému sprostným sprostným sprostným sprostným
akuzativ sprostného sprostný sprostnou sprostné sprostné sprostné sprostné sprostná
vokativ sprostný sprostný sprostná sprostné sprostní sprostné sprostné sprostná
lokál sprostném sprostném sprostné sprostném sprostných sprostných sprostných sprostných
instrumentál sprostným sprostným sprostnou sprostným sprostnými sprostnými sprostnými sprostnými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv sprostný
komparativ sprostnější
superlativ nejsprostnější

význam[editovat]

  1. (knižně, zastarale) prostý, nevznešený, obyčejný
    • Když pak sprostný sedláček koupiv za haléř koláč překrojil, uzří v něm přehrozné díry, až by v ni vložil tři pěsti.[1]
    • Tenhle selfmademan si namlouval, že ho reb Šúlem přehlíží, a připočítal to svému sprostnému původu.[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Jan Bohuslav Miltner: Společenské postavení ženy a dívky české v dobách předhusitských
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 78.