státovědec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [staːtɔvjɛdɛt͡s]
dělení
[editovat]- stá-to-vě-dec
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | státovědec | státovědci |
| genitiv | státovědce | státovědců |
| dativ | státovědci / státovědcovi | státovědcům |
| akuzativ | státovědce | státovědce |
| vokativ | státovědče | státovědci |
| lokál | státovědci / státovědcovi | státovědcích |
| instrumentál | státovědcem | státovědci |
význam
[editovat]- odborník ve státovědě
- Státovědcové, zejména němečtí, mnoho si lámou hlavu výkladem vzniku a podstaty státu.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.