státovědec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [staːtɔvjɛdɛt͡s]
dělení[editovat]
- stá-to-vě-dec
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | státovědec | státovědci |
| genitiv | státovědce | státovědců |
| dativ | státovědci / státovědcovi | státovědcům |
| akuzativ | státovědce | státovědce |
| vokativ | státovědče | státovědci |
| lokál | státovědci / státovědcovi | státovědcích |
| instrumentál | státovědcem | státovědci |
význam[editovat]
- odborník ve státovědě
- Státovědcové, zejména němečtí, mnoho si lámou hlavu výkladem vzniku a podstaty státu.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.