svépomoc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [svɛːpɔmɔt͡s]

dělení[editovat]

  • své-po-moc

etymologie[editovat]

Z předpony své- a substantiva pomoc.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ svépomoc svépomoci
genitiv svépomoci svépomocí
dativ svépomoci svépomocem / svépomocím
akuzativ svépomoc svépomoci
vokativ svépomoci svépomoci
lokál svépomoci svépomocech / svépomocích
instrumentál svépomocí svépomocemi

význam[editovat]

  1. pomoc vlastními silami bez přispění nebo s nepatrným přispěním cizích osob a především bez oficiální pomoci
    • stavba domu svépomocí
  2. (v právu) právo ohrožené osoby odvrátit bezprostřední a neoprávněný zásah do svého subjektivního práva[1]
    • Některé právní řády svépomoc jako subjektivní právo vůbec neupravují, počítají s ní však jako s okolností vylučující odpovědnost za škodu (typický v tom směru je Code civil).[1]
    • V moderním právu je svépomoc jako nástroj ochrany práv potlačena na míru nezbytně nutnou.[1]
    • Moderní stát vykázal svépomoc na periferii dovolených exekučních prostředků.[2]

překlady[editovat]

  1. pomoc bez cizí účasti
  2. ochrana subjektivních práv vlastní silou

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 JEHLIČKA, Oldřich; ŠVESTKA, Jiří; ŠKÁROVÁ, Marta, a kolektiv. Občanský zákoník : komentář. 8. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004. 1416 s. ISBN 80-7179-881-9. S. 63.
  2. JEHLIČKA, Oldřich; ŠVESTKA, Jiří; ŠKÁROVÁ, Marta, a kolektiv. Občanský zákoník : komentář. 8. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004. 1416 s. ISBN 80-7179-881-9. S. 65.

externí odkazy[editovat]