svěřit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [svjɛr̝ɪt]

dělení[editovat]

  • svě-řit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas svěřím svěříš svěří svěříme svěříte svěří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
svěř svěřme svěřte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné svěřil svěřila svěřilo svěřili svěřily svěřila
Trpné svěřen svěřena svěřeno svěřeni svěřeny svěřena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý svěřiv svěřivši svěřivše

význam[editovat]

  1. (svěřit někomu něco) předat s důvěrou, očekáváním, že dotyčný bude svěřené dobře opatrovat, spravovat, hlídat apod.
    • S vidinou až 42procentního zhodnocení vkladu uvěřili známí a spolupracovníci pětatřicetiletému muži z Turnovska a svěřili mu své peníze, aby s nimi obchodoval na burze. Místo snadného zisku však nyní počítají škody.[1]
    • „Panno Lenko, musím vám něco svěřit,“ pravil kvapně a ohlédnuv se opatrně kolem, sklonil se k dívce a pošeptal jí něco do ouška.[2]

poznámky[editovat]

  1. ŽLÁBKOVÁ, Ludmila. Sliboval obchody na burze, teď dluží 10 miliónů. Novinky.cz [online]. 2015-07-02 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online.
  2. JIRÁSEK, Alois. Filosofská historie. Praha : J. Otto, 1898. Kapitola IV..