svrchovaný

čeština

výslovnost

• IPA: [svr̩xɔvaniː]

dělení

• svr-cho-va-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svrchovaný	svrchovaný	svrchovaná	svrchované	svrchovaní	svrchované	svrchované	svrchovaná
genitiv	svrchovaného	svrchovaného	svrchované	svrchovaného	svrchovaných	svrchovaných	svrchovaných	svrchovaných
dativ	svrchovanému	svrchovanému	svrchované	svrchovanému	svrchovaným	svrchovaným	svrchovaným	svrchovaným
akuzativ	svrchovaného	svrchovaný	svrchovanou	svrchované	svrchované	svrchované	svrchované	svrchovaná
vokativ	svrchovaný	svrchovaný	svrchovaná	svrchované	svrchovaní	svrchované	svrchované	svrchovaná
lokál	svrchovaném	svrchovaném	svrchované	svrchovaném	svrchovaných	svrchovaných	svrchovaných	svrchovaných
instrumentál	svrchovaným	svrchovaným	svrchovanou	svrchovaným	svrchovanými	svrchovanými	svrchovanými	svrchovanými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	svrchovaný
komparativ	svrchovanější
superlativ	nejsvrchovanější

význam

1. ničím neomezený, zcela nezávislý
   • Nová struktura Evropy by podle [Le Penové] měla být založena na spolupráci svrchovaných států.
2. který se dovršil, nastal; mající velkou míru; přicházející téměř pozdě
   • Jest svrchovaný čas, aby komunisté svůj názor, své záměry a své tendence objasnili před celým světem, a aby proti báchorce o strašidle komunistickém postavili manifest strany komunistické.

synonyma

1. suverénní
2. nejvyšší, vrchovatý

související

• svrchovanost