tillåta

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈtɪlːˌoːta]
•  tillåta^{? • info}
• 2. intonace

dělení

• till-låta

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	tillåta	tillåtas
přítomnost	tillåter	tillåts, tillåtes
préteritum	tillät	tilläts
supinum	tillåtit	tillåtits
rozkazovací zp.	tillåt	tillåts

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	tillåtande
trpné	tillåten	tillåtet	tillåtna

význam

1. dovolit, povolit, umožnit

související

• till
• låta