učitelka

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡ʃɪtɛlka]

dělení

• u-či-tel-ka

etymologie

Odvozeno z učitel + sufixu -ka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	učitelka	učitelky
genitiv	učitelky	učitelek
dativ	učitelce	učitelkám
akuzativ	učitelku	učitelky
vokativ	učitelko	učitelky
lokál	učitelce	učitelkách
instrumentál	učitelkou	učitelkami

význam

1. žena, jež někoho systematicky učí, zejména ve škole
   • Moje máma pracuje jako učitelka na základní škole.

překlady

1. žena, která učí

   • angličtina: teacher
   • dánština: lærerinde c
   • finština: opettaja
   • francouzština: enseignante ž, maîtresse ž, institutrice ž
   • hornolužická srbština: wučerka ž
   • italština: insegnante ž
   • latina: magistra ž
   • němčina: Lehrerin ž
   • polština: nauczycielka ž
   • ruština: учительница ž
   • slovenština: učiteľka ž
   • srbština (cyrilice): учитељица ž
   • srbština (latinka): učitejica ž
   • španělština: maestra ž
   • švédština: lärarinna ž

synonyma

1. pedagožka, vyučující, (slang mládeže) pančitelka, pučka, (slang mládeže, hanlivě) úča, (slang mládeže, dříve) souška

související

• učitelčin
• učitel
• učení
• učenec
• učený
• učit
• učit se
• učitelství
• úča

externí odkazy

• Článek Učitelka ve Wikipedii