ustalovač

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊstalɔvat͡ʃ]

dělení

• usta-lo-vač

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ustalovač	ustalovače
genitiv	ustalovače	ustalovačů
dativ	ustalovači	ustalovačům
akuzativ	ustalovač	ustalovače
vokativ	ustalovači	ustalovače
lokál	ustalovači	ustalovačích
instrumentál	ustalovačem	ustalovači

význam

1. prostředek pro dosažení ustáleného stavu
   • Pro některé batikovací barvy lze jako ustalovač použít roztok octa.
2. chemický roztok používaný k fixaci vyvolaného fotografického obrazu
   • Fotografický papír se po vyvolání a aplikaci přerušovací lázně ponoří do ustalovače alespoň po dobu předepsanou výrobcem.

překlady

1. —
2. • angličtina: fixer
   • francouzština: fixateur m
   • italština: fissatore m
   • němčina: Fixateur m, Fixiermittel s
   • polština: utrwalacz m
   • ruština: закрепитель m
   • slovenština: ustaľovač m
   • španělština: fijador m

související

• ustálený
• ustalovat
• ustálit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-09-04]. Heslo ustalovač.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2012-05-14]. Heslo ustalovač.

externí odkazy

• Článek Ustalovač ve Wikipedii