våning

švédština

výslovnost

• IPA: [˅voːniŋ],  våning^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	våning	våningen	våningar	våningarna
genitiv	vånings	våningens	våningars	våningarnas

význam

1. byt
   • Vi har en ny våning. – Máme nový byt.
2. poschodí, patro
   • Vi bor på andra våningen. – Bydlíme ve druhém patře.