výpravčí

čeština

výslovnost

• IPA: [viːpraft͡ʃiː]

dělení

• vý-prav-čí

etymologie

Od vypravovat.

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výpravčí	výpravčí
genitiv	výpravčího	výpravčích
dativ	výpravčímu	výpravčím
akuzativ	výpravčího	výpravčí
vokativ	výpravčí	výpravčí
lokál	výpravčím	výpravčích
instrumentál	výpravčím	výpravčími

význam

1. (dříve) zaměstnanec pověřený výpravou, tj. přípravou něčeho k odchodu, odjezdu, odeslání
2. zaměstnanec železnic řídící provoz vlaků na traťových úsecích a jejich posun ve stanici a povolující jejich odjezd

překlady

1. —
2. železniční zaměstnanec vypravující vlaky

   • angličtina: train dispatcher
   • němčina: Fahrdienstleiter m

synonyma

1. (slangově) datel, (zřídka) výpravce

související

• výprava
• vypravovat

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výpravčí	výpravčí
genitiv	výpravčí	výpravčích
dativ	výpravčí	výpravčím
akuzativ	výpravčí	výpravčí
vokativ	výpravčí	výpravčí
lokál	výpravčí	výpravčích
instrumentál	výpravčí	výpravčími

význam

1. (dříve) zaměstnankyně pověřená výpravou, tj. přípravou něčeho k odchodu, odjezdu, odeslání
2. zaměstnankyně železnic řídící provoz vlaků na traťových úsecích a jejich posun ve stanici a povolující jejich odjezd

překlady

1. —
2. železniční zaměstnankyně vypravující vlaky

   • angličtina: train dispatcher
   • němčina: Fahrdienstleiterin ž

synonyma

1. (zřídka) výpravkyně

související

• výprava
• vypravovat

externí odkazy

• Článek Výpravčí ve Wikipedii