vřava

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • vřa-va

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vřava vřavy
genitiv vřavy vřav
dativ vřavě vřavám
akuzativ vřavu vřavy
vokativ vřavo vřavy
lokál vřavě vřavách
instrumentál vřavou vřavami

význam[editovat]

  1. zmatená směs hlasitých zvuků
    • Představte si, že byste současně uvedli v činnost všechny píšťaly, rejstříky a pedály varhan; byla by to burácející vřava, ale poznali byste v ní dech i rozsah, sílu a ušlechtilost toho nástroje.[1]
  2. (knižně) chaos, zmatek[2]
    • Nastal hrozný boj, vřava, do kteréž mísily se vždy silnější a účinnější rány sekerou.[3]

překlady[editovat]

  1. směs hlasitých zvuků
  2. chaos, pozdvižení

synonyma[editovat]

  1. hřmot, lomoz
  2. mela

poznámky[editovat]

  1. Karel Čapek: Povětroň
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2012-05-20]. Heslo vřava.
  3. Josef Braun: Krvavá očista