vaartuig

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈvaːr.tœy̯x], [ˈfaːr.tœy̯x]  vaartuig^{? • info}

etymologie

Složenina utvořená z kmene slovesa varen ― plout, plavit se (které z předpokládaného pragermánského *faraną) a tuig ― věc, cajk, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *teugą či *tiugiją. Srovnej zejména německé Fahrzeug ― vozidlo, Wasserfahrzeug ― plavidlo, dále také např. anglické toy.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vaartuig	vaartuigen

význam

1. plavidlo, loď

synonyma

1. boot, schuit, schip

související

• ruimtevaartuig (vesmírné plavidlo)
• zeilvaartuig (plachetní)
• brandweervaartuig (požárnické, hasičské)
• vissersvaartuig (rybářské)
• pantservaartuig (obrněné)
• vaartuigbeheersing (ovládání plavidla)
• luchtkussenvoertuig / luchtkussenvaartuig (vznášedlo)
• vaartuigsnelheid (rychlost plavidla)
• varen (vést, řídit, vodit)
• werktuig (nástroj)
• vaartuigje (plavidélko, loďka)
• rijtuig (vagón, vozidlo)
• handelsvaartuig (obchodní loď)
• vaartuigverlichting (osvětlení plavidla)
• speeltuig (hračka, prolézačka, dovádědlo)
• voertuig (vozidlo)
• zintuig (čidlo; smyslový orgán)
• vliegtuig (letadlo)
• spoorvaartuig (sportovní p.)
• amfibievoertuig (obojživelné)
• motorvoertuig (motorové)