vagabund

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvagabʊnt]

dělení

• va-ga-bund

etymologie

Z latinského vagabundus, které vychází ze slovesa vagārī. Srovnej např. extravagantní, vágus či např. francouzské rêver.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vagabund	vagabundi / vagabundové
genitiv	vagabunda	vagabundů
dativ	vagabundu / vagabundovi	vagabundům
akuzativ	vagabunda	vagabundy
vokativ	vagabunde	vagabundi / vagabundové
lokál	vagabundu / vagabundovi	vagabundech
instrumentál	vagabundem	vagabundy

význam

1. (hanlivě) tulák, pobuda, darmošlap, zpustlík, vandrák, zaháleč

překlady

1. tulák

   • angličtina: vagabond, vagrant
   • francouzština: vagabond m
   • němčina: Vagabund m
   • španělština: vagabundo m

související

• vagabundka
• vagabundský