vyspělost

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪspjɛlɔst]

dělení

• vy-spě-lost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vyspělost	vyspělosti
genitiv	vyspělosti	vyspělostí
dativ	vyspělosti	vyspělostem
akuzativ	vyspělost	vyspělosti
vokativ	vyspělosti	vyspělosti
lokál	vyspělosti	vyspělostech
instrumentál	vyspělostí	vyspělostmi

význam

1. míra toho, jak je někdo nebo něco vyspělé, dospělé, zralé
   • K názoru dítěte je nutno přihlížet s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.
2. pokročilost, vysoký stupeň vývoje

překlady

1. míra zralosti

   • angličtina: maturity
   • němčina: Reife ž
   • řečtina: ωριμότητα ž
2. vysoký stupeň vývoje

synonyma

1. dospělost, zralost
2. —

související

• vyspělý
• vyspěle
• vyspět
• vyspívat