vyznat se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪznat sɛ]

dělení

• vy-znat se

sloveso (1)

• nedokonavé
• reflexivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vyznám se	vyznáš se	vyzná se	vyznáme se	vyznáte se	vyznají se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyznej se	vyznejme se	vyznejte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyznal se	vyznala se	vyznalo se	vyznali se	vyznaly se	vyznala se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vyznaje se	vyznajíc se	vyznajíce se

význam

1. (vyznat se v něčem, v někom) orientovat se, vědět si rady, mít přehled o aktuální situaci
   • Případ spěl téměř k ústavní krizi. A pro mnohé z toho byl guláš, v němž se dalo těžko vyznat, natož zjistit skutečné motivace všech aktérů sporu. Jenže v zákulisí šlo Zemanovi úplně o něco jiného než o odbornost nového ministra kultury.
   • Já se v tom nevyznám, já se v tom neorientuju.

sloveso (2)

• dokonavé
• reflexivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vyznám se	vyznáš se	vyzná se	vyznáme se	vyznáte se	vyznají se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyznej se	vyznejme se	vyznejte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyznal se	vyznala se	vyznalo se	vyznali se	vyznaly se	vyznala se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	vyznav se	vyznavši se	vyznavše se

význam

1. (vyznat se +dativ (někomu) z + genitiv) učinit přiznání, vyznání

související

• vyznávat se