vzpěnil

čeština

výslovnost

• IPA: [vspjɛɲɪl]

dělení

• vzpě-nil

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

význam

1. mužský rod jednotného čísla minulého činného příčestí slovesa vzpěnit
   • Ani milimetrem nejsem na straně Rusů ničících Ukrajinu, obdivuju lid té země, jak se brání, jak statečně bojuje, ale Putinova vina spočívá i v tom, jak normalizoval naši krutost, jak ji vylákal na světlo, jak v nás vzpěnil krev, jak oživil tu strašnou větu "mrtvej Rus, dobrej Rus", kterou jsem poprvé slyšel už jako malý kluk, když nás Rusové okupovali v roce 1968.

související

• zpěnil
• nevzpěnil
• vzpěnil se
• vzpění