vztahovačný

čeština

výslovnost

• IPA: [fstahɔvat͡ʃniː]
• (v obecném jazyce) IPA: [stahɔvat͡ʃniː]

dělení

• vzta-ho-vač-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vztahovačný	vztahovačný	vztahovačná	vztahovačné	vztahovační	vztahovačné	vztahovačné	vztahovačná
genitiv	vztahovačného	vztahovačného	vztahovačné	vztahovačného	vztahovačných	vztahovačných	vztahovačných	vztahovačných
dativ	vztahovačnému	vztahovačnému	vztahovačné	vztahovačnému	vztahovačným	vztahovačným	vztahovačným	vztahovačným
akuzativ	vztahovačného	vztahovačný	vztahovačnou	vztahovačné	vztahovačné	vztahovačné	vztahovačné	vztahovačná
vokativ	vztahovačný	vztahovačný	vztahovačná	vztahovačné	vztahovační	vztahovačné	vztahovačné	vztahovačná
lokál	vztahovačném	vztahovačném	vztahovačné	vztahovačném	vztahovačných	vztahovačných	vztahovačných	vztahovačných
instrumentál	vztahovačným	vztahovačným	vztahovačnou	vztahovačným	vztahovačnými	vztahovačnými	vztahovačnými	vztahovačnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vztahovačný
komparativ	vztahovačnější
superlativ	nejvztahovačnější

význam

1. člověk, který má sklon vztahovat věty, gesta, a jiné projevy, které nejsou určeny jemu, na sebe, především negativně hodnotící projevy
   • Paranoik je z principu vztahovačný a sebestředný.
   • Jedináčci bývají citlivější a vztahovačnější.

překlady

1. kdo vztahuje projevy na sebe

   • angličtina: touchy, easily offended, suffering from delusion of reference
   • francouzština: susceptible
   • němčina: an Beziehungswahn leidend, alles auf sich selbst beziehend
   • ruština: обидчивый
   • řečtina: εύθικτος, ευπρόσβλητος, μυγιάγγιχτος
   • slovenština: vzťahovačný

související

• vztah
• vztahovačnost

významově související

1. nedůtklivý, paranoidní, urážlivý, háklivý, přecitlivělý, schizofrenní, (v obecném jazyce, expresivně) cimprlich