zřít

čeština

výslovnost

• IPA: [zr̝iːt]

dělení

• zřít

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zřím	zříš	zří	zříme	zříte	zří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zři	zřeme	zřete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zřel	zřela	zřelo	zřeli	zřely	zřela
trpné	zřen	zřena	zřeno	zřeni	zřeny	zřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zře	zříc	zříce

význam

1. (knižně) vidět, dívat se
   • V tvém srdci zřel jsem pohřbena sebe a nad sebou očí tvých lesky.

související

• zření
• zřetel
  • zřetelný
  • zřetelový
• zřítelnice (zast. zřetelnice)
• zřitel
• zřivý
  • jasnozřivý
• nazřít
• pozřít
• uzřít
• žrec