zamítaje
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [zamiːtajɛ]
dělení[editovat]
- za-mí-ta-je
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- přechodník přitomný jednotného čísla mužského rodu slovesa zamítat
- Tento však zamítaje všecky milosti, které jemu takto činiti se měly, odebral se raději do Durynska na statky manželky své, jakož jsme již připomenuli.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.