znásilnění

čeština

výslovnost

• IPA: [znaːsɪlɲɛɲiː]

dělení

• zná-sil-ně-ní

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	znásilnění	znásilnění
genitiv	znásilnění	znásilnění
dativ	znásilnění	znásilněním
akuzativ	znásilnění	znásilnění
vokativ	znásilnění	znásilnění
lokál	znásilnění	znásilněních
instrumentál	znásilněním	znásilněními

význam

1. násilné donucení k pohlavnímu styku nebo jiné sexuální aktivitě
   • Jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. l tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištěni Okresního soudu v Českých Budějovicích spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. K. dne 2. 9. 2009 v době od 17.45 do 18.00 hodin v Č. B. v ordinaci na poliklinice napadl zde uklízející poškozenou L. K. tak, že ji uchopil za ramena, tlačil ji k zemi, až upadla, znemožňoval jí pohyb, rukou jí držel ústa, aby nemohla křičet, to vše za účelem vlastního sexuálního uspokojení, přičemž jí opakovaně vsunoval prsty do pochvy a poté do konečníku, rozepnul si poklopec u kalhot, vyjmul penis a začal nad tělem poškozené masturbovat s cílem vykonat s ní soulož, k níž však nedošlo, neboť poškozená vykřikla, že někdo jde, a obviněný z místa utekl.

související

• znásilnit
• znásilněný

externí odkazy

• Článek Znásilnění ve Wikipedii