zrušivše

čeština

výslovnost

• IPA: [zrʊʃɪfʃɛ]

dělení

• zru-šiv-še

sloveso

• dokonavé

význam

1. přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa zrušit
   • V dubnu 1420 přepadli Táboři klášter, a zrušivše jej hojné statky jeho k svému městu Táboru připojili, což jim i císař Sigmund po skončené válce r. 1436 potvrdil.

související

• zrušiv
• zrušivši