šufánek
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ʃʊfaːnɛk]
dělení
[editovat]- šu-fá-nek
etymologie
[editovat]Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.[1]
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šufánek | šufánky |
| genitiv | šufánku | šufánků |
| dativ | šufánku | šufánkům |
| akuzativ | šufánek | šufánky |
| vokativ | šufánku | šufánky |
| lokál | šufánku | šufáncích |
| instrumentál | šufánkem | šufánky |
význam
[editovat]- (nářečně) naběračka
- Podej mi ten šufánek.
- Polévku si naber šufánkem.
poznámky
[editovat]- ↑ UTĚŠENÝ, Slavomír. Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela. Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.