-ctvo
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [t͡stvɔ]
varianty
[editovat]etymologie
[editovat]Zjednodušením (-k, změkčeného na) -c- a spojeného se -stvo.
přípona
[editovat]- vytváří substantiva středního rodu
vzor skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | -ctvo | -ctva* |
| genitiv | -ctva | -ctev* |
| dativ | -ctvu | -ctvům* |
| akuzativ | -ctvo | -ctva* |
| vokativ | -ctvo | -ctva* |
| lokál | -ctvu | -ctvech* |
| instrumentál | -ctvem | -ctvy* |
- Podstatná jména s touto příponou tvoří množné číslo jen v omezené míře nebo vůbec.[1]
význam
[editovat]- (knižně) vyjadřuje skupinu, nejčastěji profesní či sociální, jakožto celek
- (knižně) vyjadřuje činnost nebo společenský jev
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ ŠTÍCHA, František. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha : Academia, 2013. S. 291-293.