Přeskočit na obsah

-stvo

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [stvɔ]
  • předchází-li ji souhláska t nebo d, spojí se s ní v: IPA: [t͡stvɔ]

varianty

[editovat]

přípona

[editovat]
  • vytváří substantiva středního rodu

vzor skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ -stvo -stva*
genitiv -stva -stev*
dativ -stvu -stvům*
akuzativ -stvo -stva*
vokativ -stvo -stva*
lokál -stvu -stvech*
instrumentál -stvem -stvy*
  • Podstatná jména s touto příponou tvoří množné číslo jen v omezené míře nebo vůbec.[1]

význam

[editovat]
  1. odvozuje ze substantiv vyjadřujících jména osob či (zřídka) jiných entit názvy hromadné, vyjadřující skupinu jakožto celek[2]
    • čtenářstvo
    • mužstvo
    • vodstvo
    • včelstvo
  2. odvozuje z adjektiv popisujících vlastnosti substantiva vyjadřující název oné vlastnosti, používá se jen u několika nepříznivě hodnocených vlastností[3]
    • smilstvo
    • svinstvo
    • opilstvo

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ŠTÍCHA, František. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha : Academia, 2013. S. 291–293.
  2. Příruční mluvnice češtiny. Editoři: Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka Rusínová. 2. opravené vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-980-5. S. 124.
  3. Příruční mluvnice češtiny. Editoři: Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka Rusínová. 2. opravené vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-980-5. S. 139.