vyšňořit se

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪʃɲɔr̝ɪt sɛ]

dělení

• vy-šňo-řit se

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyšňořím se	vyšňoříš se	vyšňoří se	vyšňoříme se	vyšňoříte se	vyšňoří se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyšňoř se	vyšňořme se	vyšňořte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyšňořil se	vyšňořila se	vyšňořilo se	vyšňořili se	vyšňořily se	vyšňořila se
trpné	vyšňořen	vyšňořena	vyšňořeno	vyšňořeni	vyňořeny	vyšňořena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyšňořiv se	vyšňořivši se	vyšňořivše se

význam

1. (expresivně) upravit se, udělat se hezkým
   • Před odchodem na taneční jsem se vyšňořil.