říkánka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈr̝iː.kaːŋ.ka]
dělení[editovat]
- ří-kán-ka
varianty[editovat]
etymologie[editovat]
Od prezentivních kmenů z říkat a přípony -nka, případně od příčestí trpného říkáno a přípony -ka.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | říkánka | říkánky |
genitiv | říkánky | říkánek |
dativ | říkánce | říkánkám |
akuzativ | říkánku | říkánky |
vokativ | říkánko | říkánky |
lokál | říkánce | říkánkách |
instrumentál | říkánkou | říkánkami |
význam[editovat]
- (dříve) říkanka; jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
- Někdy se stává, že důstojné kníže církevní se popadá za břicho a řičí smíchy opakujíc znovu a znovu jakýsi vtip či říkánku z předměstí.[2]
překlady[editovat]
- jednoduchá lidová básnička
- angličtina: rhyme
- ruština: скорогово́рка ž, (posměšná) дразнилка ž
- slovenština: riekanka ž
synonyma[editovat]
- říkadlo, (řidčeji) říkačka, (rozpočítávací) rozpočítávadlo, (rýmovaná) rýmovačka
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2023-02-04]. Heslo -enka/-ěnka.
- ↑ Rozmarné léto, Vladislav Vančura