οἶκος

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ó͜i.kos] (klasická attická)
• IPA: [ˈy.kos] (hellénistická koiné)
• IPA: [ˈi.kos] (byzantská pozdní)

etymologie

Z archaického ϝοῖκος (woîkos), které z předpokládaného praindoevropského základu *wéyḱs. Srovnej např. latinské vīcus.

podstatné jméno

• rod mužský

přepis

• český: oikos

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	οἶκος	οἴκω	οἶκοι
genitiv	οἴκου	οἴκοιν	οἴκων
dativ	οἴκῳ	οἴκοιν	οἴκοις
akuzativ	οἶκον	οἴκω	οἴκους
vokativ	οἶκε	οἴκω	οἶκοι

význam

1. dům, sídlo, domov, bydliště, domácnost
2. dynastie, královský rod
3. hospodářství
4. jmění, (nemovitý) majetek, dědictví

související

• οἰκεῖος
• οἰκῐ́ᾱ
• οἴκοθεν
• οἴκαδε
• οἰκέω