挨拶

japonština

výslovnost

• IPA: [aɪsat͡sɯ]

etymologie

Výraz se skládá ze znaků 挨 (nabídnout naříklad ruku k pozdravu, blízko, otevřeně) a 拶 (stisknout, být neodvratný). Čtení obou je sinojaponské. Výraz původně byl cizí, japonštině nevlastní, uměle vytvořený. Proto i použité znaky jsou prakticky pouze pro tento výraz, jinde mají použití minimální.

podstatné jméno

přepis

• hiragana: あいさつ
• rómadži: aisacu

význam

1. pozdrav
2. vzkaz na lístku