contristari
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔn.triːsˈtaːriː] (středoevropská)
varianty
[editovat]- contrīstārī
sloveso
[editovat]- deponentní sloveso I. konjugace
časování
[editovat]Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
---|---|---|---|
Infinitiv | – | – | contrīstārī |
Prézens sg. | 1. | – | contrīstor |
2. | – | contrīstāris | |
3. | – | contrīstātur | |
Prézens pl. | 1. | – | contrīstāmur |
2. | – | contrīstāminī | |
3. | – | contrīstantur | |
Imperativ sg. | 2. | – | contrīstāre |
Imperativ pl.. | 2. | – | contrīstāminī |
Imperfektum sg. | 1. | – | contrīstābar |
2. | – | contrīstābāris | |
3. | – | contrīstābātur | |
Imperfektum pl. | 1. | – | contrīstābāmur |
2. | – | contrīstābāminī | |
3. | – | contrīstābantur | |
Futurum sg. (první) | 1. | – | contrīstābor |
2. | – | contrīstāberis | |
3. | – | contrīstābitur | |
Futurum pl. (první) | 1. | – | contrīstābimur |
2. | – | contrīstābiminī | |
3. | – | contrīstābuntur | |
Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | – | contrīstārer |
2. | – | contrīstārēris | |
3. | – | contrīstārētur | |
Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | – | contrīstārēmur |
2. | – | contrīstārēminī | |
3. | – | contrīstārentur | |
Konjunktiv prézenta sg. | 1. | – | contrīster |
2. | – | contrīstēris | |
3. | – | contrīstētur | |
Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | – | contrīstēmur |
2. | – | contrīstēminī | |
3. | – | contrīstentur |
význam
[editovat]- rozesmutnit se, zarmoutit se
- Quis nōn posset contrīstārī Chrīstī Mātrem contemplārī dolentem cum Filiō? – Koho by nezarmoutilo rozjímání nad matkou Kristovou, která se trápila spolu se Synem?[1]
- Cuius animam gementem, contrīstātam et dolentem pertransīvit gladius. – A její lkající, zarmoucenou a rozbolavělou duši pronikl meč.[2]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ velkopáteční mariánský hymnus Stābat māter dolorōsa
- ↑ středověký velkopáteční hymnus Stabat mater