družba

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdrʊʒba]

dělení

• druž-ba

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	družba	družbové
genitiv	družby	družbů
dativ	družbovi	družbům
akuzativ	družbu	družby
vokativ	družbo	družbové
lokál	družbovi	družbech
instrumentál	družbou	družby

význam

1. (zastarale, knižně) hlavní mužský doprovod a asistent ženicha při svatbě, většinou pokrevně nepříbuzný; ženichův svědek

překlady

1. představitel obce

   • angličtina: best man
   • dánština: forlover
   • francouzština: garçon d'honeur m
   • islandština: svaramaður m
   • italština: testimone m
   • japonština: 介添人
   • latina: pronubus m, paranymphus m
   • maďarština: vőfély
   • němčina: Trauzeuge m
   • polština: drużba m
   • ruština: шафер m, свидетель m
   • řečtina: κουμπάρος
   • slovenština: družba m
   • srbština (cyrilice): девер m
   • španělština: padrino m
   • turečtina: sağdıç
2. —

synonyma

1. (neutrálně) (ženichův) svědek
2. —

související

• družička
• družbův
• družbová
• družbovský

podstatné jméno (2)

• rod ženský

etymologie

Z ruského дружба — přátelství. Srovnej např. též lotyšské draudzība.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	družba	družby
genitiv	družby	družeb
dativ	družbě	družbám
akuzativ	družbu	družby
vokativ	družbo	družby
lokál	družbě	družbách
instrumentál	družbou	družbami

význam

1. (dříve) přátelský kontakt, spojenectví, přátelství mezi komunistickými státy

související

• družit se
• druh
• družební
• družení
• sdružení
• druhý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-17]. Heslo družba.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-01-17]. Heslo družba.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-01-17]. Heslo družba.

externí odkazy

• Rozcestník Družba ve Wikipedii