družec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [drʊʒɛt͡s]
dělení
[editovat]- dru-žec
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | družec | družci |
| genitiv | družce | družců |
| dativ | družci | družcům |
| akuzativ | družce | družce |
| vokativ | družče | družci |
| lokál | družci | družcích |
| instrumentál | družcem | družci |
význam
[editovat]- (archaicky) manžel, druh, přítel[1]
- „(…) Sám proto ustoupám teď právě a též jsem i družcům Argejským kázal se kolem tu shromážditi všechněm (…)“[2]
poznámky
[editovat]- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 1. Praha : J. Kolář, 1878. Dostupné online. Heslo „Družec“, s. 315.
- ↑ Homér: Ilias, překlad Antonín Škoda