försvinna

švédština

výslovnost

• IPA: [fœˈʂvɪnːa],  försvinna^{? • info}
• 1. intonace

etymologie

Ze středodolnoněmčiny. Srovnej německé verschwinden téhož významu.

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	förvinna	—
přítomnost	förvinner	—
préteritum	försvan	—
supinum	försvunnit	—
rozkazovací zp.	förvinn	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	förvinnande
trpné	försvunnen	försvunnet	försvunna

význam

1. mizet, zmizet, ztratit se, ztrácet se, vytratit se, vytrácet se, vyprchat, vypařit se