juž
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [jʊʃ]
dělení
[editovat]- juž
příslovce
[editovat]význam
[editovat]- (zastarale, nářečně) již
- Také i to vymizelo z mladistvé paměti, jak v ten čas, kdy bylo nejhůře, kdy juž ani jemu, nejmladšímu a mazánkovi, nemohli doma dáti do syta, jak jednou za stavením na dvorku z hladu plakal, a jak tu za plotem pojednou se ukázal starý Žalman, vysoký nahrbený, holého temene, kolem něhož povívaly bílé vlasy, muž vážné, ano zachmuřené tváře, a jak na něj zavolal: „Chce se ti jísť, viď?“ a juž skrze plot mu podal skyvu černého chleba.[1]
- „Hned spoutejte mu drzé ruce obě, trest vymyslím juž sám!“[2]
poznámky
[editovat]- ↑ JIRÁSEK, Alois. Al. Jiráska sebrané spisy. Díl II. F. L. Věk. Praha : J. Otto, 1890. S. 10.
- ↑ Jaroslav Vrchlický: Selské balady, báseň Dvě laně