kdákat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [gdaːkat]

dělení

[editovat]
  • kdá-kat

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní nebo tranzitivní

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas kdákám / kdáču kdákáš / kdáčeš kdáká / kdáče kdákáme / kdáčeme kdákáte / kdáčete kdákají / kdáčou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kdákej kdákejme kdákejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné kdákal kdákala kdákalo kdákali kdákaly kdákala
trpné kdákán kdákána kdákáno kdákáni kdákány kdákána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný kdákaje / kdáče kdákajíc / kdáčíc kdákajíce / kdáčíce

význam

[editovat]
  1. vydávat zvuk připomínajícíkdák“, charakteristický pro slepice po snesení vejce
    • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.[1]
  2. (zhruběle) mluvit, povídat[2][3]

překlady

[editovat]
  1. vydávat zvuk slepice
  2. plkat

    synonyma

    [editovat]
    1. kvokat
    2. (expresivně) plkat, tlachat, žvanit

    související

    [editovat]

    poznámky

    [editovat]
    1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 131.
    2. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2013-11-01]. Heslo kdákati.
    3. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-11-01]. Heslo kdákati.