kolektivní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkɔlɛktɪvɲiː]

dělení

[editovat]
  • ko-lek-tiv-ní

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní
genitiv kolektivního kolektivního kolektivní kolektivního kolektivních kolektivních kolektivních kolektivních
dativ kolektivnímu kolektivnímu kolektivní kolektivnímu kolektivním kolektivním kolektivním kolektivním
akuzativ kolektivního kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní
vokativ kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní kolektivní
lokál kolektivním kolektivním kolektivní kolektivním kolektivních kolektivních kolektivních kolektivních
instrumentál kolektivním kolektivním kolektivní kolektivním kolektivními kolektivními kolektivními kolektivními

význam

[editovat]
  1. vztahující se ke kolektivu
    • Nepotřebujeme, aby se v zemi rozmohla kultura kolektivního předstírání, jakého jsme si v 70. a 80. letech minulého století užili víc než dost. Jediný způsob, jak situaci se ctí zvládnout, tedy nabízí masivní testování.[1]

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. hromadný, společný, masový

antonyma

[editovat]
  1. individuální

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]