konge

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

dánština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkʌŋə]

etymologie

[editovat]

Ze staroseverštiny konungr.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) Singulár Plurál
Neurčitý Určitý Neurčitý Určitý
Nominativ konge kongen konger kongerne
Genitiv konges kongens kongers kongerne

význam

[editovat]
  1. (titul) král
  2. (osoba) král
  3. (šachová figurka) král
  4. (hrací karta) král