milostpán
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [mɪlɔstpaːn]
dělení[editovat]
- mi-lost-pán
etymologie[editovat]
Zřejmě se nejedná o složeninu slov milost a pán, ale o hovorově vzniklou zkráceninu spojení jeho milost, pán.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | milostpán | milostpáni / milostpánové |
genitiv | milostpána | milostpánů |
dativ | milostpánu / milostpánovi | milostpánům |
akuzativ | milostpána | milostpány |
vokativ | milostpane | milostpáni / milostpánové |
lokál | milostpánu / milostpánovi | milostpánech |
instrumentál | milostpánem | milostpány |
význam[editovat]
- (zastarale) zdvořilé označení muže (zejména vysoce postaveného)
- „Ruku líbám, milostpane!“ říkala služka ševci Proškovi, a byl to usmolený, ušňupaný patron ve špinavých podvlekačkách, který chodil celý týden po domě bos a v neděli v pantoflích.[2]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Milostpán. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Ignát Herrmann: Pražské figurky