mučit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [mʊt͡ʃɪt]

dělení

[editovat]
  • mu-čit

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas mučím mučíš mučí mučíme mučíte mučí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
muč mučme mučte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné mučil mučila mučilo mučili mučily mučila
trpné mučen mučena mučeno mučeni mučeny mučena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný muče mučíc mučíce

význam

[editovat]
  1. záměrně způsobovat někomu fyzickou či psychickou bolest
    • Moje dcera mučívala na politické vězně filozofické fakultě.

překlady

[editovat]
  1. způsobovat bolest

synonyma

[editovat]
  1. trýznit, trápit, (částečně) soužit, sužovat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]