nedostatečnost

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛdɔstatɛt͡ʃnɔst]

dělení

• ne-do-sta-teč-nost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nedostatečnost	nedostatečnosti
genitiv	nedostatečnosti	nedostatečností
dativ	nedostatečnosti	nedostatečnostem
akuzativ	nedostatečnost	nedostatečnosti
vokativ	nedostatečnosti	nedostatečnosti
lokál	nedostatečnosti	nedostatečnostech
instrumentál	nedostatečností	nedostatečnostmi

význam

1. vlastnost spočívající v nedosažení požadované míry
   • Z nového uspořádání gymnasií v Haliči pozorovati jsme musili opět zbytečné nastrkování němčiny, které se vymlouvá nedostatečností prý Rusínů, tak stran knih jako strany professorů.
   • Malí jsou jen svědectvím duševní naší nedostatečnosti, zeslabí lid myšlenkově, a ctí-li se potřeba něčeho vydatného, sahá se pak do ciziny.
   • Strana rozhodných odpůrcův politiky královské, znajíc smýšlení stavův a velikou nedostatečnost branné moci zemské, nechtěla se nejspíš zbytečně v šanc dávati; bylať také nemálo již tím oslabena, že císař s vojskem svým zemi českou opustiv, přes hranice se vydal, tak že jedna a neposlední záminka odporu zjevného proti králi odpadla.

překlady

1. vlastnost spočívající v nedosažení požadované míry

   • angličtina: insufficiency
   • němčina: Insuffizienz ž

synonyma

1. insuficience

antonyma

1. dostatečnost

související

• nedostatek
• nedostatečný