občan

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɔpt͡ʃan]

dělení

• ob-čan

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	občan	občané
genitiv	občana	občanů
dativ	občanu / občanovi	občanům
akuzativ	občana	občany
vokativ	občane	občané
lokál	občanu / občanovi	občanech
instrumentál	občanem	občany

význam

1. příslušník státu, obce nebo jiné veřejné struktury
   • Jsem občanem České republiky.
2. (studentský slang, v právu) občanské právo (zejména občanské právo hmotné)
   • Studuji na zkoušku z občana.

překlady

1. příslušník státu

   • angličtina: citizen
   • esperanto: civitano
   • finština: kansalainen
   • francouzština: citoyen m, ressortissant m
   • hebrejština: אֶזְרָח m
   • jidiš: בירגער m
   • latina: civis m ž
   • lotyština: pilsonis
   • maďarština: polgár
   • němčina: Bürger m
   • polština: obywatel m
   • ruština: гражданин m
   • řečtina: πολίτης m
   • slovenština: občan m
   • španělština: ciudadano m
2. —

synonyma

1. —
2. hmota, hmotný občan, občan hmota

související

• občanka
• občanství
• občánek
• občanský
• občanskoprávní
• spoluobčan
• občanův

slovní spojení

• čestný občan
• akademický občan
• státní občan

slovenština

výslovnost

• IPA: [ˈɔpt͡ʃan]

dělení

• ob-čan

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	občan	občania
genitiv	občana	občanov
dativ	občanovi	občanom
akuzativ	občana	občanov
lokál	občanovi	občanoch
instrumentál	občanom	občanmi

význam

1. příslušník státu, obce nebo jiné veřejné struktury

související

• občianstvo
• občiansky
• občianka

slovní spojení

• čestný občan
• akademický občan
• štátny občan

externí odkazy

• Téma Občan ve Wikicitátech