obránce

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔbraːnt͡sɛ]

dělení

• obrán-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obránce	obránci / obráncové
genitiv	obránce	obránců
dativ	obránci / obráncovi	obráncům
akuzativ	obránce	obránce
vokativ	obránce	obránci / obráncové
lokál	obránci / obráncovi	obráncích
instrumentál	obráncem	obránci

význam

1. ten, kdo někoho hájí či brání před újmou
2. (ve sportu) hráč hrající v obraně

překlady

1. kdo někoho před někým nebo něčím brání

   • angličtina: protector, defender
   • francouzština: défenseur m
   • latina: defensor m
   • němčina: Verteidiger s
   • ruština: защитник m
2. hráč v obraně

   • angličtina: defender

synonyma

1. ochránce, zastánce
2. bek

související

• obráncův
• obránkyně
• obrana
• obránit, bránit
• obranný
• bránit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-08-29]. Heslo obránce.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-08-29]. Heslo obránce.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2020-08-29]. Heslo obránce.

externí odkazy

• Rozcestník Obránce ve Wikipedii