olomoucký

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔlɔmɔʊ̯t͡skiː]

dělení

[editovat]
  • olo-mouc-ký

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ olomoucký olomoucký olomoucká olomoucké olomoučtí olomoucké olomoucké olomoucká
genitiv olomouckého olomouckého olomoucké olomouckého olomouckých olomouckých olomouckých olomouckých
dativ olomouckému olomouckému olomoucké olomouckému olomouckým olomouckým olomouckým olomouckým
akuzativ olomouckého olomoucký olomouckou olomoucké olomoucké olomoucké olomoucké olomoucká
vokativ olomoucký olomoucký olomoucká olomoucké olomoučtí olomoucké olomoucké olomoucká
lokál olomouckém olomouckém olomoucké olomouckém olomouckých olomouckých olomouckých olomouckých
instrumentál olomouckým olomouckým olomouckou olomouckým olomouckými olomouckými olomouckými olomouckými

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv olomoucký
komparativ olomoučtější
superlativ nejolomoučtější

význam

[editovat]
  1. související s Olomoucí
    • Pražská a olomoucká diecéze sice náležely k církevní metropoli v porýnské Mohuči a oba české biskupy uváděl do úřadu prostřednictvím investitury římský král nebo císař, avšak hlavní slovo při personálním obsazování těchto biskupství měl český kníže.[1]

překlady

[editovat]
  1. související s Olomoucí

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Josef Žemlička: Přemysl Otakar I.