příchuť
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pr̝̊iːxʊc]
dělení
[editovat]- pří-chuť
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | příchuť | příchutě |
| genitiv | příchutě | příchutí |
| dativ | příchuti | příchutím |
| akuzativ | příchuť | příchutě |
| vokativ | příchuti | příchutě |
| lokál | příchuti | příchutích |
| instrumentál | příchutí | příchutěmi |
význam
[editovat]- uměle vyvolaná nebo vedlejší chuť nějaké věci nebo látky, případně chuť vyvolaná pomocí jiné látky
- zmrzlina s vanilkovou příchutí
- (přeneseně) vedlejší vlastnost
- Její hlas měl trpkou příchuť.