původce

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [puːvɔtt͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • pů-vod-ce

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ původce původci / původcové
genitiv původce původců
dativ původci / původcovi původcům
akuzativ původce původce
vokativ původce původci / původcové
lokál původci / původcovi původcích
instrumentál původcem původci

význam

[editovat]
  1. tvůrce, případně subjekt, od kterého pochází určitá věc, záležitost atp.
    • Archivní fond je definován jako soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených z činnosti původce.
    • „Možná, kdyby někdo věděl, čeho již byl tento kámen původcem, ztratil by o něj zájem!“ pravil Person, pozoruje diamant ve své dlani.[1]

synonyma

[editovat]
  1. originátor

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. tvůrce, autor, iniciátor

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. BATLIČKA, Otakar. Kavalíři odvahy. Ostrava : Nakladatelství Sfinga, 1992. ISBN 80-85491-05-2. Kapitola Modrý démant, s. 180.

externí odkazy

[editovat]