planoucí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈplanɔʊ̯t͡siː]

dělení

[editovat]
  • pla-nou-cí

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké
  • slovesné činné nedokonavé
  • nestupňovatelné

význam

[editovat]
  1. který plane
    • Směrem dolů, uprostřed improvizované arény na planoucí hranici dohořívají zbytky mrtvol římských zajatců. Generál otroků a chudých poprvé pociťuje prudký nával zvláštní radosti.[1]

překlady

[editovat]

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí
genitiv planoucího planoucího planoucí planoucího planoucích planoucích planoucích planoucích
dativ planoucímu planoucímu planoucí planoucímu planoucím planoucím planoucím planoucím
akuzativ planoucího planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí
vokativ planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí planoucí
lokál planoucím planoucím planoucí planoucím planoucích planoucích planoucích planoucích
instrumentál planoucím planoucím planoucí planoucím planoucími planoucími planoucími planoucími

synonyma

[editovat]
  1. hořící; plápolající

antonyma

[editovat]
  1. (částečně) doutnající, hasnoucí, vyhaslý, řeřavějící

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Gérard PACAUD: Spartacus (Gladiátor a svoboda), z francouzštiny přeložila Šárka BELISOVÁ: Vyšehrad, Praha 2005