pohřeb
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpɔɦr̝ɛp]
dělení
[editovat]- po-hřeb
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pohřeb | pohřby |
| genitiv | pohřbu | pohřbů |
| dativ | pohřbu | pohřbům |
| akuzativ | pohřeb | pohřby |
| vokativ | pohřbe | pohřby |
| lokál | pohřbu | pohřbech |
| instrumentál | pohřbem | pohřby |
význam
[editovat]- poslední (organizované, zpravidla slavnostní) rozloučení se zemřelým člověkem obvykle spojené s uložením ostatků zesnulého
- Devětačtyřicetiletá Ruska se vzbudila na svém pohřbu ve chvíli, kdy nad rakví truchlili její příbuzní. Žena se hrozně vyděsila, začala křičet a dostala infarkt. Lékařům se ji už nepodařilo zachránit. Žena tak zemřela dvanáct minut po svém vlastním pohřbu.[1]
- „Včera jsme měli dva pohřby,“ zaváděl řeč na jiné pole kostelník od Svatého Apolináře. „To patrně někdo umřel,“ řekl druhý host, načež třetí dodal: „Byly ty pohřby s katafalkem?“ „Rád bych věděl,“ řekl Švejk, „jaký budou ve válce teď ty vojenský pohřby.“[2]
překlady
[editovat]- akt uložení ostatků zemřelého do hrobu
- angličtina: funeral, burial
- francouzština: enterrement m, funérailles ž
- latina: funus s
- němčina: Beisetzung ž, Beerdigung ž
- polština: pogrzeb m
- ruština: похороны
- řečtina: κηδεία ž
- švédština: begravning, jordfästning
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ BŘEZINOVÁ, Markéta. Žena se vzbudila na vlastním pohřbu, ze šoku dostala infarkt a zemřela. iDNES.cz [online]. 2011-06-24 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
