posedlost

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpɔsɛdlɔst]

dělení

[editovat]
  • po-se-d-lost

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ posedlost posedlosti
genitiv posedlosti posedlostí
dativ posedlosti posedlostem
akuzativ posedlost posedlosti
vokativ posedlosti posedlosti
lokál posedlosti posedlostech
instrumentál posedlostí posedlostmi

význam

[editovat]
  1. neúměrné chorobné zaujetí něčím nebo někým
    • ...abych se nemusil stydět, řeknu-li, že se mně Řím celkem nelíbí. Ani Forum Romanum, ani strašná cihlová rozvalenina Palatinu, aniž co jiného vyvolalo ve mně posvátné city; ty maniakální rozměry term a paláců a cirků, ta divná vášeň stavět pořád kolosálněji, pořád extenzívněji, to je ta pravá barokní posedlost, jež později hnala Pavla V., aby zkazil Petrský chrám.[1]

překlady

[editovat]
  1. chorobné zaujetím něčím nebo někým

synonyma

[editovat]
  1. obsese

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ČAPEK, Karel. Italské listy. [s.l.] : [s.n.], c1923. Kapitola Řím.

externí odkazy

[editovat]