povídačka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpɔ.viː.da.t͡ʃka]

dělení

[editovat]
  • po-ví-dač-ka

etymologie

[editovat]

Z povídat a přípony -čka.

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ povídačka povídačky
genitiv povídačky povídaček
dativ povídačce povídačkám
akuzativ povídačku povídačky
vokativ povídačko povídačky
lokál povídačce povídačkách
instrumentál povídačkou povídačkami

význam

[editovat]
  1. zábavný příběh v podobě vyprávění určený k tradování
    • Tedy skoro se zdá, že v teorii pohádky měl nejspíše pravdu Platón: že pohádky jsou povídačky chův. Jsou to povídačky, protože se zrodily z ducha a zákonů povídání; a jsou to povídačky chův, protože aspoň v naší evropské oblasti je povídáme už jenom malým dětem.[1]
  2. (expresivně) vymyšlená zpráva
    • Žena se mu svěřila, ale pán nevěřil takovým povídačkám a hned se pustil za šelmou chalupníkem, který jeho paní tak ošidil.[2]

překlady

[editovat]
  1. zábavné vyprávění
  2. vymyšlená zpráva

synonyma

[editovat]
  1. pověst, povídka, povídání, pohádka, vyprávění, příběh
  2. tlach, žvást, žblept, říkačka, blept, báchorka, (u novinařiny) kachna, fáma, (neutrálně) výmysl, smyšlenka, klep, pomluva, kleveta, (v obecném jazyce, expresivně) kec, plk, canc, drb

související

[editovat]

poznámky

[editovat]