průslyšno

čeština

výslovnost

• IPA: [pruːslɪʃnɔ]

dělení

• prů-slyš-no

příslovce

význam

1. stav (zejména před deštěm), kdy je možné zaslechnout zvuky (zdaleka), jež jindy slyšet nejsou
   • „Bude pršet,“ řekl sedlák, vzhlédaje starostlivě k obloze. – Mdle svítilo tam sluníčko a řídký mrak jako závoj stejnoměrně pokrýval oblohu. „A jak je průslyšno,“ pozoroval dále Cimbura a naslouchal. Zřetelně slyšel z Kestřan zvonit poledne – i z Heřmaně a po chvíli i z Písku. – Smutně, jako by na poplach bily, ozývaly se i údery signálních zvonků ze strážních budek na dráze.

související

• průslyšný
• průslyšnost